16.2.2007 - Torres del Paine (Lago Grey - Lago Pehoe)

Rano vstavame pozdeji nez obvykle. Jedna jsme unaveni ze vcerejsiho pochodu a navic mame pred sebou jen relativne kratkou etapu, ktera by mela trvat kolem 4 hodin. Takze si dopravame sprchu a pomalu pred polednem vyrazime. Jeste se cestou stavime na vyhlidce na celo ledovce, kde vypijeme pivo (preci ho nepodahneme s sebou na zadech, kdyz ho muzeme nest v zaludku) a fotime ledovce. Marne cekame na odlomeni kusu ledu a tak se nechame po chvili z vyhlidky vyhnat vichrem.

Pokracujeme cestou podel jezera Grey, po kterem plavou blankytne modre kusy ledovce. Samotne jezero ma klasickou mlecnou modrosedou barvu. Doufam, ze se podari vse zachytit na fotkach, protoze pohled je to opravdu uzasny. Cesta zacina stoupat do strane nad jezero a pomalu miri k sedlu na konci jezera. Cestou nahoru potkavame americana, ktery se riti v opacnem smeru. Od nej se dozvidame, ze si jde jen pro kus ledu z ledovce do whisky. Nekdo ma fakt hodnoty nekde jinde.

Cesta porad stoupa a cim jsme vys, tim vic fouka vichr. Klasicke pocasi - sviti horke slunicko a fici ledovy vychr. V sedle se prakticky neda jit a vsichni musi chvilemi zastavit a pockat az megasilny poryv vetru ustane. Patagonska priserka nas chyti driv nez obvykle - uz v sedlu, ktere ne a ne skoncit. Dokonce je v nem i jedno velike jezero, na kterem vichr vytvari velike vlny.

Nakonec zacne cesta definitivne klesat, ale vichr neustava a fici nam do zad a zene nas tak k uzkemu prusmyku. Za nim se otevira krajina smerem k jezeru Pehoe, ke kteremu za chvili prichazime. Chvili se nemuzeme zorientovat, protoze nikde nevidime kemp. Ten ale za chvili najdeme jak se krci meyi asi metrovym porostem, ve kterem jsou vysekane mista pro stany. Jedno rovnejsi misto si zabirame a stavime ve vichru stan.

Potom vyrazime na prohlidku luxusne zarizeneho kempu. Nachazime zde restauraci, prodejnu a zaskleny pristresek pro vareni. Chvili vahame, zda si v restauraci dame sendvic nebo jestli budeme varit. Nakonec si koupime v prodejne nudle se syrovou omackou a jdeme do pristresku varit. V nem dokonce k nasemu prekvapeni nemusime pouzit nasi bombu, ale zdarma vyuzivame mistni plynova varice. Dokonce je tu i umyvadlo a prostredky na myti nadobi. Proste parada.

Po veceri popijime u karet pivo. Pristresek se pomalu zaplnuje. Vsichni si vyvareji ruzne pochutiny - nejcasteji osmazene uzeniny, kase atp. Vedle nas useda skupina 4 izrealcanu. Kdyz se najedi daji se s nami do reci. Vysvetlujeme jim nase karty, ktere je zaujaly. Po chvili prinesou sve vlastni karty - Takki. Ucime se hodne divna pravidla a poustime se docela uspesne do hry. Hra pripomina nase prsi, ale krome sedmicek a es ma spoustu dalsich specialnich karet. Napriklad kartu, po jejimy odhozeni si vsichni hraci vymeni mezi sebou karty.

V pul jedenacte vtrhne do pristresku skupina uklizecu, kteri nas vyzenou do stanu. Takze jdeme spat. Jeste ve stanu dlouho pozorujeme, jestli stan vydrzi ty napory vetru. Jestli se nam na zacatku naseho putovani v parku zda silny vitr, tak tohle je megavichr.