Rodičovské povinnosti 2010
23.2.2010 (varel)
Prakticky přesně před rokem jsem musel Tomášovi do školky vyrobit masku. Doufal jsem, že s nástupem do základní školy se těchto radostí zbavím. Ale minulý týden jsem byl vyveden z omylu. O víkendu jsem byl zaúkolován výrobou letošní masky.
Tomáš si na letošní masopust vymyslel masku kozla. A věděl přesně, jak má vypadat. Nedal si vymluvit nějaké jednodušší provedení a musel jsem se trefit do jeho vkusu.
V sobotu jsme tedy s Tomášem vyrazili na nákup, protože doma sice normálně mívám spoustu materiálu na tyto neočekávané události, ale jako naschvál zrovna teď jsem doma nic neměl. Koupili jsme dvě metrové laťky, vruty, krepový papír a tvrdý papír.
Druhý den, v neděli jsme se pustili do výroby masky. Nejdříve jsme na internetu hledali nějaký pěkný obrázek kozla z profilu, podle kterého bychom nakreslili naší hlavu kozla. Našli jsme jich několik a naštěstí si Tomáš dal říct a vybrali jsme nejjednodušší tvar. Vyrobili jsme si tedy z obyčejného papíru šablonu, podle které jsem následně vystřihnul dva profily kozlí hlavy.
Potom jsme nastříhali černý krepový papír na proužky, dlouhé asi dvacet centimetrů. Z nich jsme udělali kozlí bradku, kterou jsme vlepili do jednoho z profilů. Pak jsme z červeného krepového papíru vystřihli dlouhý jazyk, který jsme vlepili nad bradku.
Jako složité se ukázaly kozlí rohy. Nakonec jsem z tvrdého papíru udělal kornouty. Ty jsem na širokém okraji rozstříhal tak, aby se tyto okraje daly ohnout a přilepit na profil. Předtím, než jsem tak ale učinil, obalil jsem je černým krepovým papírem a přes něj jsem ještě nalepil tenký proužek z červeného papíru, aby rohy byly zajímavější. Protože jsem se bál, aby rohy dobře držely, rozhodl jsem se vystřihnout kulatý otvor v každém profilu a jím rohy protáhnout zevnitř ven, takže přilepené budou zevnitř. A opravdu takto připevněné rohy držely hodně pevně.
Posledním úkolem na hlavě bylo spojit profily k sobě, což bylo velice jednoduché. Univerzální lepicí páska je prostě nezbytným doplňkem každého chlapa. Opravit se s ní dá cokoliv.
Následovala výroba dřevěné konstrukce. Složité bylo to, že Tomáš nechtěl pouze držet hlavu na tyči, ale chtěl mít i protáhlé kozlí tělo. Takže jsem pomocí kovového rohu musel spojit dvě laťky k sobě tak, že od laťky představující krk vedla šikmo dolů laťka představující tělo. Následně jsem z tvrdého kartonu vyrobil plochu, aby zadek kozla měl nějaký tvar. Plochu jsem pak přišrouboval na konec laťku, představující tělo. Tím byla konstrukce hotovo.
Pak už jsme jen uloupili babičce staré prostěradlo, kterým jsme vytvořili tělo. Do horního konce laťky představující krk jsem zašrouboval několik vrutů tak, aby se na ně dalo prostěradlo, do kterého jsem udělal něco jako knoflíkové dírky, zavěsit. Podobné zavěšení jsem ještě udělal na zadek, aby tělo nesklouzávalo do stran.
Úplně na závěr jsem z černého a červeného krepového papíru vyrobil ocas, který jsem všil na prostěradlo. A tím byla maska hotova. Po několika hodinách poctivé práce. Ale výsledek stojí za to…