27.2.2007 - Ohnova zeme (Laguna Las Guanacas - Puerto Williams)
27.2.2007 (varel)
Noc byla kupodivu v pohode. Nebyla ani takova zima. Rano vstavame do zasnezene krajiny, na kterou ale nastesti sviti slunce. Balime veci, obouvame se do mokrych bot a vyrazime. Uz chceme byt v civilizaci. Zpocatku jde vsechno dobre, dokud nezjistime, ze nejdeme po trase, ale jakousi bobri (zase ti bobri!!!) cestice. Ve snaze najit spravnou cestu se vydavame do kopce, kde tusime trasu, a musime mnohokrat obchazet mohutne polamane stromy.
Stoupame porad vys a vys az nakonec dorazime na vrchol kopce, ktery jsme meli obchazet. A to aniz bysme presli pres cestu. Neda se nic delat a rozhodujeme se na pobrezi dorazit vlastni cestou. Strme klesame hustym lesem k potoku. U potoka se les diky polamanym stromum stava prakticky neprostupnou dzungli. Postupujeme tempem asi 10 metru za 5 minut. Fakt sila.
Nastesti, jako zazrakem, nachazime pesinku, ktera vede spravnym smerem a hlavne se jde po ni velice dobre. Zahy zjistujeme, ze je to kravi cesticka. To pozname nejen podle hoven, ale taky proto, ze pred nami prchaji. Diky kravam dorazime zahy na pobrezi k silnici do Puerto Williams. Nez se dostaneme na cestupu musime jeste prekonat ohradnik pastviny - nastesti bez proudu. Ale pak uz jsme na silnici a pokracujeme dal vyrazne rychleji a radostneji. Kdyz jsme asi v polovine cesty, zastavuje nam nakladak, ktery nas na korbe doveze az do mesta.
Jdeme se odhlasit na policii (pres vsechny utrapy jsme trek zvladli presne dle planu) a ubytovavame se v prijemne ubytovne. Jsme tu zcela sami. Pravdou je, ze ceny tu jsou vyrazne vyssi, nez na jake jsme zvykli. Po omyti vyrazime do mesta, kde zarizujeme letenky do Punta Arenas na 1.3. a pak uz jdeme na normalni jidlo. Doporucena restaurace je definitivne uzavrena, ale najime se v dalsim penzionu, kde nam mila babka udela vyborne steaky.
Po veceri si kupujeme dve lahve vina a jdeme humidovat na ubytovnu. Vecer travime u krbu, kde se susi nase promacene boty, a u televize. Popijime vino a sledujeme Denik Bridget Jones - proste pohodicka. Brzy nas opusti i domaci, takze mame cely barak jen sami pro sebe. A to se musi oslavit, takze jeste v prodejne naproti kupujeme dalsi vino a mega baleni bramurek. Spat jdeme az nekdy mezi druhou a treti rano.