24.2.2007 - Ohnova zeme (Laguna del Salto - Laguna Escondida)

Rano v klidku vstavame, i kdyz Milan si stezuje, ze v osm hodin je moc brzo. Balime veci a vyrazime na dalsi etapu. Hned na zacatku se musime probrodit bahnem k strme stene, kterou musime zdolat - samozrejme se to neobejde bez dalsi davky bahna. Nicmene dal uz cesta pokracuje po slusne kamenite ceste protkane potucky vody. Stale zvolna stoupame do sedla, kde ma byt dle pruvodce i snih. A taky ze je. Protoze je docela hezky, vyuzijeme snehu k postaveni snehulaka. Po chvilce pokracujeme dal sedlem do kopce. Vlastne prochazime jedni sedlem za druhym a porad mirne stoupame.

Po chvili ale dorazime na vrchol posledniho sedla a vidime, ze dalsi cesta bude narocnejsi. Museme prekonat nekolik snehovych plani a pak po strme strani traverzovat do dalsiho sedla. Vse se zadari a my stojime v sedle los Dientes a divame se do dalky, kde je pry videt mys Horn. Neco tam bylo, ale jestli to bylo ono, to fakt netusime.

Pak uz klesame kolem nekolika lagun az k jezeru los Dientes, kde poprve vidime bobri hraze. Ziveho bobra ale nevidime. Treba ale budeme mit stesti jindy. Obchazime jezero a po mirnem stoupanim prichazime k dnesnimu cilz - lagune Escondido. Protoze se tu neda kempovat, pokracujeme jeste asi 10 minut dal, kde hned vedle velke bobri hraze nachazime misto pro stan.

Stavime stan, varime jidlo a porad zertujeme na tema krvelacnych bobru atp. Jakmile dovarime spusti se opet dest a my tak travime dalsi vecer zalezli ve stanu hranim karet. Sousedi ze vcerejska se neukazali, takze to asi vzdali a my jsme sami v divocine.