|
11.3.2007 (varel)
V pátek ráno ve 4:15 vyrážíme na cestu domů. Poletíme z Punta Arenas do Santiaga se zastávkou v Puerto Montt, pokračujeme do Frankfurtu se zastávkou v Madridu a nakonec přiletáme do Vidně. Odtud máme vytipované spoje do Prahy. Naše plány kolabují v Madridu, kde letadlo má neočekávané technické problémy a odlet je zpožděn asi o 3-4 hodiny. Nakonec ale vše dobře dopadá a my v 5:30 přijíždíme autobusem do Prahy.
|
|
8.3.2007 (varel)
Posledni den. Dopoledne sleduji tentyz film, jako Milan v noci. Pred poledne jdeme do mesta nakupovat suvenyry a nasledne se zastavuji v internetove kavarne, abych dopsal zapisky.
|
|
7.3.2007 (varel)
Rano brutalne zaspavame a jen tak tak chytneme autobus v deset hodin. Po prijezdu se ubytovavame u Pamely (tam co jsme bydleli jiz pred tim). Nasledne vyrazime do mesta, kde potvrzujeme letenky, nakupujeme nejake ptakoviny na trzisti. Pak se presouvame do bezcelni zony, kde znovu bloumame mezi obchody a supermarkety. Nasledne se vracime do centra, kde si davame k jidlu giganticky sendvic. Po jidle jdeme do rockove nalevny, kde sledujeme fotbal. Po fotbale se vracime na ubytovnu, kde sledujeme posledniho Bonda ve spanelstine.
|
|
6.3.2007 (varel)
Dopoledne v deset hodin vyrazime mikrobusem na prohlidku mistni atrakce - jeskyne Milodon. Nakonec se ukaze, ze to je jen asi 40 metru hluboka dira ve skale, ale vyhlidka ze skaly je pekne. Je hezky, takze to neni uplne ztraceny den. V poledne se vracime a na ubytovne potkavame hodne zmatenou autralskou turistku. Nasleduje vcera vyzkousene poledni menu a opet humidace na pokoji pres cele odpoledne. Vecer na nabrazi potkavame Andrea (kolegu z degustacni komise), ktery nasledujici den jeden na Torres. Veceri si davame v restauraci, kde podavaji grilovane jehneci. Nasleduje oblibene tocene pivko, kde potkavame turistu z Cech, se kterym v jednu v noci jdeme na mistni diskoteku. Po navratu na pokoj v pet rano ztropime na ubytovne trochu skandal, ale nakonec spokojene usiname.
|
|
5.3.2007 (varel)
Rano se nutime vstat a dojit vcas na autobus do Puerto Natales, kde chceme stravit tak dve noci. Narozdil od Punta Arenas ma Puerto Natales dusi a je rozhodne lepsi bloumat tam nez v Punta Arenas. Po prijezdu do Puerta Natales se ubytovavame ve vyzkouse ubytovne a jdeme na obed na poledni menu do vyzkousene restaurace. Odpoledne travime na pokoji - Milan spanek ja pitim Pisca s kolou. Vecer jdeme do rybi restaurace, kde testuji King Craba. Pak jeste par tocenych pivek a v jednu v noci jsme na pokoji jako na koni.
|
|
4.3.2007 (varel)
Dnes jsme jeli na organizovany vylet na pevnost v Magellanove prulivu. Cestovali jsme mikrobusem spolecne se italskym parem a jednim manikem z Chile. Ridic nas nejdrive zavezl ke geometrickemu stredu Chile. Nasledovala prohlidka rekonstrukce drevene pevnosti, ktera zde byla postavena pred 200 lety a pro mistni je to velika historicka pamatka. Cestou zpet jsme se zastavili u laguny Perrillo, kde je rezervace pro ochranu vod. Vecer po navratu nasledoval zlaty hreb dnesniho programu - vecere, kterou pro nas uvaril manik z Italie a pak degustace chilskych piv.
|
|
3.3.2007 (varel)
Dneska jsme si hned brzy rano vyrazili na organizovany vylet clunem na tucnaky a tulene (nebo snad lachtany). Do nafukovaciho clunu se nas naskladalo tak 15 a uz se jelo. Nejdrive jsme zakotvili a vystoupili na ostrove s kolonii asi 150.000 tucnaku. Tady jsme mohli prakticky mezi nimi chodit. Pak jsme se preplavili k ostrovu s kolonii tulenu (nebo lachtanu), kde se nesmi vystupovat, takze jsme je jen pozorovali ze brehu. Nasledoval navrat do Punta Arenas. V podvecer jsme se vypravili do mesta, kde jsme pred veceri navstivili mistni rockovou nalevnu. Potom nasledovala vyborna vecere a navrat na ubytovnu.
|
|
2.3.2007 (varel)
Rano jedeme na devatou do pristavu, kde nastupujeme na trajekt. Po prekvapive dlouhe (asi 3 hodiny) a hodne neklidne plavbe pristavame za doprovodu delfinu v pristavu Porvenir na ostrove Ohnova zeme. Autobusem prejizdime asi 5km do mestecke, kde zacina prvni vyhnivaci den. Nejdrive projdeme mesteckem na vyhlidku, pak se vratime zpet, navstivime muzeum, dame si obedo-veceri v restauraci a jedem zpatky na trajekt. Trajektem priplouvame zpet do Punta Arenas asi az v deset hodin v noci. Taxikem jedem k ubytovne, kde jeste cucime na televizi asi do jedne hodinu.
|
|
1.3.2007 (varel)
Dnes jsme se malym vrtulovym letadylkem presunuli z Puerta Williams do Punta Areny, kde musime najit program na zbyvajici dny, kterych jiz neni mnoho. V Punta Arene jsme si prosli nekolik ubytoven, nez jsme zakotvili v jedne, od ktere mame jiz pri prijezdu z P.Natales letacek. Nasledovala obedo-vecere v potome gigantickych sendvicu a pak uz resime program. Nakonec mame jasno na nasledujici dva dny - zitra pojedeme trajektem na Isla Grande de Tierra del Fuego (tedy skutecny ostrov Ohnova zeme) a dalsi den za tucnaky. Pak se uvidi, co dal. Po zaplaceni vyletu na tucnaky koncime v mistni nalevne, kde po mirnych potizich dostavame skutecne tocene pivo. Po navratu spicim mestem na ubytovnu jdeme taky hned spat.
|
|
28.2.2007 (varel)
Dnesek jsme kompletne stravili "vyhnivanim" v zapadakove jmenem Puerto Williams. Dopoledne prselo a tak jsme jej stravili u krbu, v poledne jsme provedli inspekci mesteckem, odpoledne nasledovala Milanova trestna vyprava na bobra a vecer jsme stravili v kolektivu zmacenych trekeru, kteri dnes dokoncili okruh a kteri se na nej teprve chystaji. Naucili jsme se francouzskou karetni hru Jeu de Bellot.
|
|
27.2.2007 (varel)
Rano vstavame do zasnezene krajiny a vyrazime na cestu. Zpocatku spravne nachazime cestu, ale brzy ji znovu ztracime a tentokrat definitivne. Snazime se na ni vratit, ale misto toho vylezame hustym lesem pripominajicim prales az na vrchol kopce, ktery jsme mely obchazet. Do udoli k mori se tedy vydavame po vlastni ceste a zdolavame nepruchozi polom v pralese. Kdyz uz nevime kudykam, objevujeme jakousi cestiku, kterou proslapali kravy. Tato mila zviratka nam zachranila zivot a dovedla nas az k silnici na pobrezi. Jeste sice musime zdola ohradniky pastvin, ale nakonec uz jdeme po silnici smerem do Puerta Williams. Aby toho stesti nebylo malo v polovine asi 8 km dlouhe cesty nam zastavi nakladni auto, ktere nas odveze az do meste. Zde se ubytovavame v prijemne ubytovne, jdeme na veceri (co jineho nez steak) a vinem slavime u televize sami na ubytovne navrat do civilizace.
|
|
26.2.2007 (varel)
Tenhle den je mozne popsat slovy MEGAPRISERKA. Rano se probouzime do deste, ale zahy zjistujeme ze to neni dest ale snehova vanice. Balime a v naproste bile tme vyrazime na cestu. Brzy jsme komplet mokry vcetne bot. Navic kousek za lagunou ztracime cestu a asi dve hodiny bloudime mezi bobrimy hrazemi, ktere musime prakticky brodit bahnem. Nakonec zazrakem nachazime cestu a stoupame do sedla, kde nevidime uz prakticky ani na krok. Vitr nas srazi k zemi a my se musime plazit po ctyrech nebezpecnym okrajem sedla. Nakonec se vse ale zadari a my sestupujeme ze sedla dolu do udoli a nachazime to spravne misto na stan - hezky v lese v zavetri. Za husteho snezeni rozdelavame ohen a snazime se ususit boty a ponozky. Je takova zima, ze ani ohen nechce horet a tak brzo zalezame do jiz zasnezeneho stanu.
|
|
25.2.2007 (varel)
Rano se probouzime do hodne chaldneho rana. Balime relativne rychle a brzy vyrazime na cestu. Prochazime udolim plnym potoku, bobrich hrazi a spousty bezejmennych jezirek. Nasledne stoupame do sedla Venterron, ktere je nejjiznejsim mistem naseho treku. Protoze tu hodne fouka, moc se tu nezdrzujeme a brzy pokracujeme do dalsiho udoli. Vsude tady jsou ohlodane mrtve stromy a bobri hraze. Taky snad vsude je podmacena puda. Kratce po jedne dorazime do dnesniho cile - k lagune Martillo. Je nadherne pocasi a cele odpoledne travime na slunicku, pozdeji i u ohne, hranim karet. Proste pohodicka.
|
|
24.2.2007 (varel)
Rano je zase docela hezky a my pomalu vyrazime. Nejdrive museme zdolat dalsi bahnite stoupani do strmeho kopce a pak uz pokracujeme kamenitym sedlem. Presne podle pruvodce zde nachazime snih a tentokrat plnime bojovy ukol a stavime snehulaka. Pokracujeme dal po kamenec a chvili i snehu a prakticky cely den obchazime masiv Los Dientes. Odpoledne sestupujeme k jezeru Laguna de Los Dientes, kde poprve spatrujeme bobri hraze. Obchazime jezero a po mirnem stoupani dorazime k dnesnimu cily - lagune Escondida. Po chvili hledani nachazime slusne misto pro stan hned vedle velke bobri hraze. Cely vecer pak zertujeme na tema krvelacnych borbu atp. K veceru se zase spousti dest a tak znovu travime vecer u karet ve stanu.
|
|
23.2.2007 (varel)
Brzo rano pristavame konecne v Puerto Williams. Vzhledem k ranni hodine (8:00) je mestecko zcela mrtve. Navic je tu zima a evidentne v noci prselo, protoze silnice jsou plne bahna a louzi. Registrujeme se na policii, aby nas pripadne sli hledat, kdyz se vcas nevratime a uz vyrazime na trek. Cesta nas nejdrive vede pod kopec, ktery museme zdolat. A hned prvni stoupani nam dava poradne zabrat. Lezeme prakticky po ctyrech bahnitym lesem. Kdyz uz jsme venku z lesa, kopec je jeste prudsi. Nakonec se doskrabeme na vrcholek a zbytek cesty jdeme po vrstevnici, takze realtivne v pohode. Vecer dorazime do prvniho tabora - Laguna del Salto.
|
|
22.2.2007 (varel)
Cely den travime stridave na palube a v kabine trajektu. Chvili plujeme jako po jezere, chvili to pekelne houpe (samozrejme presne ve chvili obeda). Pozorujeme ostrovy, kolem kterych plujeme a predevsim pak tulene plavajici v hejnech v mori. Jinak je to nuda nuda, sed sed.
|
|
21.2.2007 (varel)
Rano nas probudi odchazejici Izraelcani. My se pomalu sbalime a s batohy na zadech vyrazime do mesta, kde musime stravit cely den nez se vecer presuneme do pristavu a nalodime na nas trajekt. Den travime v kavarne, internet cafe a mistnim etnickem bistru. Pak uz jen nakoupime zasoby na trek a taxikem odjizdime do pristavu, kde nastupujeme na neuveritelne mly trajekt. Je tu jen kabina se sedackami, kde ma clovek pocit jako ve starem autobuse. Odpluti se zpozdi asi o dve hodiny, protoze cekame az se nalodi stab trekove souteze. Zbytek vecera travime stridave na palube a stridave v kabine.
|
|
20.2.2007 (varel)
Prejizdime autobusem z mestecka Puerto Natales do strediska Patagonie - mesta Punta Arenas. Nechavame se ubytovat v nocleharne Blue House, kde je krome nas, dvou Americanek a ctyr Chilanu asi milion Izraelcu. Proto radeji den travime mimo ubytovnu a zarizujeme presun na jih do Ohnove zeme. Nakonec volime cestu trajektem, kterym proplujeme prakticky celou Ohnovou zemi. Vecer jdeme do restaurace, kde se posilnujeme na noc v blesarne a s lahvemi piva (kazdy jedno baleni family pack) se vracime do ubytovny. Vecer nakonec nebyl tak spatny.
|
|
19.2.2007 (varel)
Rano vstavame za tmy a po tme za svitu celovek splhame po kamenech do prudkeho svahu nad kempem. Na vyhlidku dorazime chvili pred svitanim, takze mame moznost pozorovat svitani, ktere zbarvuje veze Torres del Paine do oranzova. I samotny pohled na veze je ohromujici, ale za svitani je urcite unikatni. Potom se rychle balime a vyrazime na cestu ven z parku. Chceme stihnout autobus ve 14:30. Behem hodinky prochazime kolem kempu El Chileno, kde se prakticky jeste spi, a vystoupame na vrcholek vstupu do udoli. Odtud nasleduje dlouhe a umorne klesani, ktere dava memu kolenu zase poradne zabrat. Utahani dorazime do Hosterie Las Torres, kde si chceme vzit prevoz k Lago Amargo, odkud nam jede autobus. Zjistujeme ale, ze bud budeme cekat dve hodiny (a mozna s pochybnym vysledkem vzhledem k nasi spanelstine a jejich anglictine) a tak radeji dokoncujeme poslednich 7,5 kilometru k Lago Amarga po vlastni ose. Tam nastupujeme do autobusu a vracime se zpet do civilizace v Puerto Natales.
|
|
18.2.2007 (varel)
Dnes prechazime az na konec jezera Nordenskjold a pak strme stoupame az hodinu cesty od vezi Torres del Paine. Zde v lesnim kempu si po namahavem pochodu stavime stan (strazci nas znovu varuji pred ohnem, kdyz slysi, ze jsme z Cech). Varime si veceri a jdeme brzo spat. Rano vstavame v 4:45, abysme stihli vylest az na vyhlidku, vzdalenou hodinu stoupani, jeste pred svitanim.
|
|
17.2.2007 (varel)
Rano vyrazime docela brzy a jdeme po relativni rovince smerem od jezera Pehoe k Valle del Frances, kde je pry uzasna vyhlidka na vrcholky hor. Asi po dvou hodinach dorazime do kempu, ktery je vychozi misto na vyhlidku. Nechavame zde batohy a asi hodinu pridce splhame nahoru na vyhlidku. Nakonec to diky pocasi (vrch a mraky) vzdavame na prvni vyhlidce a dal uz nepokracujeme. Vratime se do kempu, nakladame na zada batohy a pokracujeme do kempu los Cuernos na brehu jezera Nordenskjold. Cesta nas zavede az na plaz jezera, kde si dikz ohromnym vlnam zpusobenych vetrem pripadame jako u more. Po dorazeni do kempu hledame zavetrne misto na postaveni stan a nalezame jedno z poslednich. Zklamani vybavenim kempu (predchozi kemp nas moc namlsal) jdeme brzy spat.
|
|
16.2.2007 (varel)
Rano vstavame pozdeji nez obvykle a pomalu vyrazima na relativne kratkou asi 4 hodinovou etapu. Behem ni prekracujeme vetrne sedlo oddeluji jezera Grey a jezera Pehoe. Za sedlem k nasemu prekvapeni vichr neuticha, naopak zesiluje, a prakticky nas sfoukava az dolu k jezeru Pehoe, kde se mezi nizkem porostem jakzt takz chranicim stany pred silnym narazovym vetrem, krci stany. Stavime stan a obhlizime luxusne vybaveny kemp - je zde restarurace prodavajici polevky a sendvice, dale je zde prodejna a konecne take specialni pristresek na vareni. Nakupujeme luxusni nudle se syrovoou omackou, piva a jdeme varit do pristresku. Z nej se uz pohneme jen na zachody a na dokoupeni dalsi varky piv. Vecer travime hranim karet, u ktery se seznamime se skupinou izraelcanu, se kterymi nakonec hrajeme jejich karty - Takki.
|
|
15.2.2007 (varel)
Rano jakmile sbalime mokry stan vyrazime rozbahnenym lesem k sedlu s nadmorskou vyskou pres 1200 metru na dmorem, ktere musime dnes prejit. Po bahnitem lese vychazime z pasu lesa a porostu na kamenitou plochu a strme stoupame do sedla. K vichru se za chvili pridava dest, ktery se pod vrcholem meni ve zmrzly dest. V sedla chvili vahame, jestli nepostavit snehulaka ze zbytku lesa, ale vzhledem k vichru radeji sestupujeme k ohromnemu ledovci Grey, ktery se rozprostira dole pod nami. Pri sestupu mi odmita poslusnost koleno, ale nakonec to zvladu. V cilovem kempu v lese se, stejne jako vsichni ostatni, rozhodujeme pokracovat do dalsiho lepsiho kempu. Jako jedni z mala to ale dotahneme az k jezeru Grey a tim vlastne v jednom dni projdeme dve etapy dle pruvodce. V kempu sotva postavime stan a padame unavou do spacaku.
|
|
14.2.2007 (varel)
Rano vstavame, Milan je jiz v poradku, provadime ocistu a vyrazime na dalsi etapu. Stoupani od jezera Dickson k ledovci a lagune de los Perros (psi lagune). Cesta vede dlouho lesem, zezacatku docela prudce stoupa, pak uz je to pohodicka podel reky (jak jinak nez Rio Perros). Nakonec vylezame pod ledovcovou morenou po jejimz zdolani se pod nami objevuje laguna a ledovec Perros. Potom uz jen prejdeme do nedalekeho kempu v lese, kde se utaborime. Behem noci prijde prvni a poradny dest, ktery nas nastesti necha v suchu, ale nasim souputnikum vyplavi stan, takze se musi cele rano zurive susit v pristresku na vareni.
|
|
13.2.2007 (varel)
Milan se probouzi po narocne noci, presto hrdinne vyrazi na dalsi etapu dlouhou 20 km. Bohuzel behem cesty nekolikrat odpada, tak puvodne 6 hodinovy pochod se meni na 10 hodinove utrpeni, ktere ma happy end v kempu u jezera Dickson.
|
|
12.2.2007 (varel)
Brzy rano odjizdime do parku Torres del Paine a hned se vydavame na prvni etapu dlouhou 20km. Pocasi nam zatim preje - sviti slunicko, ktere pouze doprovazi skutecne silny patagonsky vitr. Do kempu dorazime po asi 5-6 hodinach pochodu kolem reky Paine, stavime stan ve vetru, usazujeme se na slunicku a vrhame se na nejtezsi zasoby jidla a piti za ucelem jejich likvidace. Vecer se seznamujeme se dvema chilany, se kterymi vypijeme temer vsechno co mame. Poprve vidime (alespon nekteri) souhvezdi Jizni kriz.
|
|
11.2.2007 (varel)
Hned na letisti se rychle rozhodujeme vyuzit nabidky autobusu z letiste do Puerto Natales, odkud chceme vyrazit na trek kolem Torres del Paine. Do Puerto Natales dorazime v podvecer, nachazime ubytovani ve spolecne mistnosti s izraelkou a chilskou holkou s diteme kolem 3-4 let. Zazivame prvni patagonskou priserku - ztracime a znovu nalezame pruvodce. Po ociste se vypravujeme na veceri - poradny kus steaku - a nekolik chilskych piv.
|
|
10.2.2007 (varel)
Hned po priletu do Punta Arenas jsme se presunuli autobusem do Puerto Natales, kam jsme dorazili vecer. Ale stihli jsme si zaridit odvoz do parku Torres del Paine hned na rano na sedmou hodinu (proto jsou zpravy az nyni). Prosli jsme cely okruh kolem Torres del Paine a prave se v poradku vratili do civiliyace v Puerto Natales.
|
|
9.2.2007 (varel)
Doufám, že tohle je poslední a platný itinerář naší cesty.
|
|
8.2.2007 (varel)
Ve středu (tedy 3 dny před odletem) jsem jen tak z rozmaru zavolal na StudentAgency, abych zjistil, co znamená status Confirming - Change in times. K mému překvapení mi sdělili, že to znamená, že si musíme dojít nechat převystavit letenky, protože se změnil let. Opravdu skvělé služby! Rozhodně budu tuto firmu doporučovat dál!
|
|
2.2.2007 (varel)
Odjezd se již nezadržitelně blíží a proto jsem na těchto stránkách připravil deník, do kterého bych chtěl zapisovat poznámky z cest. Samozřejmě v závislosti na dostupnosti internetu. Podle posledních zpráv, by ale internet dostupný být měl ve všech městech, do kterých se na své cestě chceme dostat.
|